Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.


Tvrz Tichá

Tvrz v Tiché náleží mezi méně známé památky, na čemž se nepochybně ve druhé polovině 20. století podepsala i její blízkost státní hranice. Věž tvrze dnes vyčnívá ze zpustlého a ze značné části zaniklého areálu bývalého pivovaru ve stejnojmenné obci, německy zvané Oppolz, nedaleko od Kaplice na okrese Český Krumlov.


Do psané historie tvrz vstupuje v roce 1360. Tehdy její majitelé, bratři Jan a Beneš z Velešína, žádali Petra a Jošta z Rožmberka, aby se ujali vyřízení jejich závěti. Roku 1387 přešla tvrz do rukou Oldřicha z Rožmberka a jeho syna Jindřicha. Mocným pánům z růže sloužila ke správním účelům jako sídlo purkrabí a hejtmanů. V roce 1412 zde hejtmanem byl Ojíř, v letech 1433 – 1454 Jan z Petrovic. Co se stavební podstaty tvrze dotýče, víme pouze že Hejtman Čáp z Radonic, který zde svůj úřad s přestávkami zastával v letech 1471 - 1486, ji pro sešlost nechal opravit. V roce 1485 či 86 byla ves Tichá vypálena. Tvrz však zřejmě poškozena nebyla. V rámci rozsáhlých dominií svých držitelů Tichá náležela k novohradskému panství, výslovně se zde připomíná k roku 1541, kdy se o ní též dozvídáme, že byla v dobrém stavu. To se stalo pobělohorským konfiskátem a v roce 1620 je získal hrabě Karel Bonaventura Buquoy. Stará tvrz byla poté již pouze utilitárně využívána a těžce ji postihly požáry v letech 1687, 1707 a 1789. Jan Buquoy ji pak nechal roku 1789 přestavět na pivovar, který však neměl dlouhého trvání.

O původním rozsahu a podobě areálu tvrze příliš nevíme. Středověká situace zde byla převrstvena několika novověkými velmi rasantními přestavbami a s nimi spojenými terénními úpravami. Protože většina hospodářské zástavby v sousedství věže nedávno zcela zanikla, nejsme schopni posoudit, zda obsahovala nějaké pozůstatky starších konstrukcí. Zdá se, že tvrziště bylo vcelku obvyklých rozměrů a mělo v podstatě obdélný obrys s okoseným jihovýchodním nárožím Obtáčel je dnes pouze na východní a v nepatrném zbytku i na jižní straně patrný příkop. Na císařském otisku mapy stabilního katastru z roku 1826 jsou ještě dobře formou parcelních hranic patrny dimenze jižního a zřejmě i severního ramene tohoto příkopu, na západě již jistoty postrádáme. I zde je však plocha příkopu jehož kontreskarpovou hranu sledovala cesta, nejspíše zakreslena. Příkopy bylo nepochybně možno napojit vodou ze sousedních rybníků. Jak vyhlíželo opevnění a další zástavba, doposud nevíme. Z tvrze se doposud dochovala prakticky pouze čtverhranná věž, která původně zjevně volně stávala nejspíše excentricky v areálu tvrziště. Dnes působí dojmem, že stojí na malé vyvýšenince. Jde-li ovšem o relikt původní situace či spíše o kumulaci trosek, bez archeologického výzkumu nevíme.

Věž má lehce obdélný, téměř čtvercový půdorys. Její zdivo se dochovalo do výše druhého patra. Z pečlivě skládaného lomového kamene provedené líce zdiva byly v úrovni přízemí jak v interiéru, tak v exteriéru z podstatné části patrně za účelem získání stavebního kamene vylámány. Do přízemí, které nejspíše bylo původně zcela temné, dnes můžeme vejít ze severní strany novověkým průrazem. Pozůstatky původního vstupu, vybaveného závorou, se v prvém patře dochovaly na západní straně. Protilehlou stěnu této úrovně prolamuje úzký střílnovitý otvor. Stejně, ovšem v jižní stěně, je osvětleno i druhé patro. Rovné trámové stropy byly uloženy na širokých patrových ústupcích síly zdiva. Na vnějším líci v úrovni stropu prvého patra pozorujeme probíhající řadu oproti ostatnímu zdivu větších kamenů.

Protože nepochybně dosti temný interiér věže nevykazuje v dochovaných úrovních žádné obytné vybavení, musíme nejspíše předpokládat, že nepředstavovala hlavní rezidenční objekt tvrze a její funkce byla především obranná. Kde stála a jak vyhlížela obytná budova, jak již bylo uvedeno, ovšem doposud nevíme. Nejspíše bychom ji mohli hledat v západní části tvrziště. Na věži nejsou dochovány žádné jednoznačné stopy středověkého nebo raně novověkého stavebního vývoje.

Tvrz v Tiché původně náležela zřejmě mezi složitější tvrze s více než jednou hlavní stavbou. Věž náleží k velmi dobře dochovaným objektům svého druhu, které zřejmě hrály především obrannou roli. V celkovém řešení podoby tvrze se nepochybně mohla promítnout i ta skutečnost, že po celou dobu své existence nebyla ani centrem panství, ani šlechtickou residencí v pravém slova smyslu. Představovala pomocný zejména nepochybně správní objekt nejprve na velešínském a poté novohradském panství a sídlili zde pouze hejtmani.

Mapa:


Aktuální otevírací doba